|
Rodokmen Obručů FRANTIŠKOVA VĚTEV Zakladatelem této větve je František Obruča. Vyučil se strojníkem. Oženil se dne 09.06.1914 s Marií dcerou Josefa Horáka tesaře v Morkovicích a jeho ženy Anežky roz. Krejčí. Tak jako všichni jeho bratři, i on narukoval kvůli první světové. Narozdíl, ale od nich se mu to asi líbilo, protože se rozhodl po válce stát profesionálním vojákem a u armády zůstal. V době vzniku čs. armády (po první světové válce) měl hodnost zbrojíře. Rodina žila v Olomouci (zde u olomouckého vojska celý život sloužil). Postupně se přes různá povýšení dostal až k hodnosti praporčík zbrojíř (od 01.04.1931). Do výslužby odešel ke dni 01.10.1939. Znovu nastoupil činnou službu v červnu 1945 a byl povýšen na štábního praporčíka zbrojíře (od 01.07.1945). Dostal i pochvalný dekret od velitele Moravské brigády a voj. pověřencem u Nár. výboru hl. města Olomouce za zásluhy v ilegálním odboji (03.09.1945). Definitivně šel do výslužby dne 30.11.1946. František umírá v Olomouci dne 09.10.1955. Jeho žena Marie zemřela dne 22.06.1961. Co se týká dcer, nevím, jestli jim Věra brzo neumřela, protože ve vojenských záznamech Františka se o ní píše jen v souvislosti s narozením (narodila se ještě v Mořicích). Kdežto na Vlastu v pozdějších letech bral tzv. výživné, až do 30.06.1949 (do té doby studovala). Jinak, Vlasta byla celý život svobodná. Touto generací tato větev rodu Obručů vymírá.
|
